Plexis

PLEXIS

O kapele

Plexis se dávají dohromady v roce 1984 na Vyšehradě. Již od samého začátku je provází úspěch, který je však záhy vystřídán prvními problémy. Od roku 1986 nesmí Plexis oficiálně vystupovat a to až do roku 1989. V témže roce dochází k dalšímu zvratu a Plexis vyhrávají soutěž "Objev roku". Po listopadu '89 se objevují na mnoha kompilacích v této době hojně vydávaných (př: Rebelie - Punk-rock). Roku 1990 vydávají své debutové album Půlnoční rebel . Sklamáním pro fanoušky je možná zkutečnost, že se Plexíci neobjevili na kompilaci Punk's not dead! Od roku 1991 zažínají koncertovat i v zahraničí. O rok později vydávají své druhé album s názvem White Killer. Tento rok je rovněž plný zvratů. Po "úspěšném" koncertě s Ramones dochází k rozrtžkám v kapele a k následnému rozpadu. Ve stejné chvíli vychází album Plexis III. Tato deska jde ještě více mimo než předcházející White Killer a s punkem nemá mnoho společného. V průběhu roku '95, po četných personálních změnách, přichází kytarista Dušan Lébl a bubeník Martin Švec. Z původní sestavy zůstává jen basák a zpěvák Petr "Sid" Hošek. Následuje šňůra s veleznámými UK kapelami. Rok 1998 přináší již čtvrté album TO. Kvalitu kapely posiluje nově příchozí druhý kytarista Zdeněk Petr. Jeho působení v Plexis je rovněž hnacím motorem pro jeho mateřskou kapelu P.S., ve které stále hraje. Zatím poslední album s názvem Už mi to kroutí nohy je vydáno v roce 2000. Křestu se účastní U.K. Subs. Na textech má podíl i Jan Haubert - VZ. Plexis nemají o koncerty nouzi, ale jak by se mohlo zdát, situace, a to zejména v českém hudebním průmyslu, není stále úplně růžová.

Recenze

Super hudba! To především! Skvěle propracované, úderné, rytmické bicí a našlapané kytary. Tak tohle byla první věc, kterou jsem na Plexis zaregistroval. Mé nadšení z good hudby však brzy záhy vystřídalo zklamání z ne příliš zdařilých textů. Což jsem si ale původně myslel špatně! Nevím, čím to bylo, snad tím, že jsem se zpočátku nechával příliš unést hudbou a nesnažil se porozumět textům, ale pravdou je, že asi tak po páté, co jsem si přehrál album TO, se mi začaly líbit i texty. Do této doby jsem nechápal, o čem to vlastně zpívají, co svými texty chtějí říct, ale jakmile se mi to zarylo do hlavy a začal jsem nad tím uvažovat, vycházely mi z toho naprosto úžasné myšlenky. A tak se tehdy pro mě Plexis stali nejoblíbenější kapelou (což ovšem trvalo jen do doby, než jsem objevil Čertůf punk a následně Zeměžluč). Pokud jste tuto kapelu ještě neslyšeli, dám vám malou radu: nedejte na první dojem! Možná se vám může napoprvé zdát, že Plexis jsou o ničem, ale ve skutečnosti se mohou rovnat skoro s jakoukoli jinou kapelou. Co se týče komerčnosti, tak tam už je to malinko (hodně) horší! Ano, Plexis jsou komerční kapela, to uznávám, ale proč ji kvůli tomu hned házet do jednoho pytle s Blink 182, The Offspring nebo Sum 41?!? Myslím si, že hudba a ani texty zas až tak moc komerční nejsou. Pokud však hodnotíte kapely jen podle toho, jestli byly v Esu nebo ne, pak je to vaše věc, ale v některých případech se můžete splést...!

Hodnocení této kapely: 60%

Texty

To
To si vždycky cestu najde
To se umí usmívat
To k vám na návštěvu zajde
chce tě krví polejvat

Zas v lidech se šašek vznáší
hej koukej se k nám přidat
To se před zrcadlem krášlí
To si chce s dětma hrát

To se za dobrem skrývá
vnímáš rozesmátou tvář
To se za úplňku dívá
??? na kolena je sraž

To se zase vrátí
To nás neopustí
To nám život zkrátí
svůj svět nám do hlav hustí

Třicet let a To je tady
v těle ozývá se hlad
To se neotočí zády
To nemá hlad To chce žrát

To se zase vrátí
To nás neopustí
To nám život zkrátí
svůj svět nám do hlav hustí

Nevadí
Semtam není vše jak má být
jen tak se někdy sebe ptám
jestli má vůbec smysl žít
perfektní jedno slovo znám

Nevadí že není dobrej den
nevadí když cítím se být sám
nevadí mít vyhulenej sen
nevadí že vůbec nic nemám

Nevadí že vadí
to si musím pořád říkat
nevadí že vadí
a když si můžu s každým tykat
nevadí že vadí
snad nebudu za nic pykat
nevadí že vadí
a na všechno si budu zvykat

Nevadí mi že ti nic nedám
nevadí mi že ti nic nedám
nevadí když vám říkám že mám
nevadí že není všeho víc
nevadí mi že se málo znám
nevadí když spletu rub a líc

Nevadí že vadí
to si musím pořád říkat
nevadí že vadí
a když si můžu s každým tykat
nevadí že vadí
snad nebudu za nic pykat
nevadí že vadí
a na všechno si budu zvykat

Nevadí že vadí
Nevadí že vadí
Nevadí že vadí
Nevadí mi že ti nic nedám

Parlament
Nevěřím co
se tu může stát
najdi místo
kde se pravda skrýva

Chlápek s knírem v brejlích žvaní
neděje se nic
zejtra zvedneme si platy
a budeme mít víc

Politická šou
sestává z vražd
zlodějů je plnej parlament
každej kdo to posral
převlík plášť
jiný někam věšej transparent

Zdá se že touhou pravda zvítězí
a bratři se někam přikloní
kdo je vlastně komu přítěží
kdo se vlevo vpravo nakloní

Probuzení
Vypadáš na klinický spánek
možná máš zrovna špatný sen
tvým dechem ???
jsem dechem dokud nepřijde den

Probuzení do svejch vlastních snů
fakt nevím kam se koukám
chtěl jsem řvát už ani nehlesnu
fakt nevím kam se koukám

Když ráno padne slunce do pokoje
a napsáno máš na čele znamení
dvě tváře jedna z nich je moje
z polštáře proberou se ze snění

Probuzení do svejch vlastních snů
fakt nevím kam se koukám
chtěl jsem řvát už ani nehlesnu
fakt nevím kam se koukám

Nevím kam odejdu až se vzbudíš
možná sám nebudu moci žít
sněd jsem jed a otráven se vzbudíš
sladký ve tvých očích jsem neměl být

Probuzení do svejch vlastních snů
fakt nevím kam se koukám
chtěl jsem řvát už ani nehlesnu
fakt nevím kam se koukám

Sid Vicious
Sid nikoho nezabil
nikdo tomu nevěřil
noviny pořád psaly
až lidi uvěřili

Jeho jméno bylo Sid
na baskytaru hrál
nevadí že byl ujetej
heroickej život psal

Sid zemřel v jedna dvaceti
kdo to komu přál
Sid natočil Love Kills
život divnej příběh psal

Špatnej Zlej
Nebudeš mít to co jsi chtěl
musel si mít o trochu víc
všechno jsi druhým záviděl

Lidi jsi k věcem přirovnal
stejně jsi se k nim zachoval
kamenům jsi se vyrovnal (?)

Jednou se ti všechno vrátí
dobrý a špatný možná víc
co oheň spálí nevrátí

Láska se v srdcích vyvrátí
špatnej zlej blbej hnusnej chlap
boříš se do divnejch kreací

Čas běží kolem šedejch stěn
řinčení těžkejch žetězů
cíjtíš pach bejvalejch žen

Nikdy nebudeš mít to co jsi chtěl
musel si mít vždycky trochu víc
všechno jsi druhým záviděl
Stíny se blíží
oči pláčou bolestí
soud cestu kříží
nechceš tam

Mejdan v Ulicích
Připadáte si vzdálený
tak postavte most
smutný nebo utrápený
směj se pro radost

dneska je všechno dovolený
mejdan v ulicích
aparáty jsou postavený
těla se potící

Ulice přece patří mladejm
když kluby zavíraj
minulost se s budoucností
vzájemně popíraj

Že důvěra se nevyplácí
co je to za blbost
zlost se z lidí nevytrácí
zloby bylo dost

Svobodně se rozhodovat
mluvit smát se umírat
současně se obětovat
zloby bylo dost

Víra
Víra nám neschází
a svět nedochází
proč je zlej proč
není dobrej k nám

Proč mít dlaň (?)
když nechci ublížit
ať stane se co má
a zkoušej v sobě zapálit
oheň co srdce skrývá
ať nevyhoříš tam (?)
jen víra zůstává
na křídlech jejích leť
nezůstaneš sám

Víra nám neschází
a svět nedochází
proč je zlej proč
není dobrej k nám

Smrt
Čí je ta tvář utrápená
snad někomu ukradená
co se za tou tváří tváří
možná mládí možná stáří

Stáje hoří srdce bolí
jeden se druhýho bojí
skvělý lidí a ne smělí (?)
je snad lepší být dospělý

Na bibli křivě přísahá
vzpomínka je příliš žhavá
východ už je uzavřený
vidí je pláč je kýžený (?)

Slunce tady nevychází
smutek střídá se s extází
duše tělo neopouští
??? spouští

Barikády
Jednou to všechno skončí
hned začne další čas
kdeco se s kdečím loučí
dobrý a špatný v nás

Proměna představ v reál
svět lásky v šílenství
ten kdysi s děvkou hledal
církev či panenství

Nebudeme čekat na to
až nás něco zničí
zvednem se a půjdem spolu
zatarasit tyčí
Vybudujem barikádu
zlomíme vzdor v lidských srdcích
nebudem stát nikde vzadu

Tam vlčí vytí v dálce
studený svit měsíce
poslední krvavý dárce
umírá před vůdce

Jednou to všechno skončí
hned začne další čas
kdeco se s kdečím loučí
dobrý a špatný v nás

Už toho mám Dost
Pár věrozvěstů
dobrejch či zlejch
míří zpět k městům (?)
starostí tvejch

Už toho mám pomalu dost
i když to nikdo netuší
děláme věci pro radost
lítáme v tom až po uši